Listopad 2014

tipy na vánoční dárky.

30. listopadu 2014 v 12:18 | Sarah |  deník




Za necelý měsíc už budeme vysedávat u vánočního stromku a rozbalovat dárky. Přemýšleli jste už nad tím, co koupíte svým blízkým? Nebo už dokonce máte něco nakoupeno? Výběr vánočních dárků je pro mě vždycky oříšek. Tento článek je sice na každém druhém blogu, ale myslím, že čím více jich je, tím lépe pro ty, kteří se stále s dárky nemohou rozhodnout.






Romeo, Julie a tma

26. listopadu 2014 v 20:27 | Sarah |  recenze
Romeo, Julie a tma je tragická novela Jana Otčenáška, vydaná roku 1958, z prostředí okupace Československa za druhé světové války, konkrétně v období heydrichiády. Slovotmav názvu má právě symbolizovat dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády. Toto dílo bylo přeloženo do mnoha cizích jazyků.
V roce 1959 podle něj byl Jiřím Weissem natočen stejnojmenný film. V roce 1997 podle něj byla vytvořena stejnojmenná televizní adaptace pod režijní taktovkou Karla Smyczka.
(Wikipedie)




co ráda dělám na podzim.

24. listopadu 2014 v 16:14 | Sarah |  názory
Podzim - dobrá nálada z léta je tatam, oblíkli jsme bundy, šátky, svetry, vrátili jsme se do školy. Já osobně mám podzim velmi ráda, protože to barevné listí a celkově podzimní nálada mi připadají takové krásné, tajemné. Pro upřesnění; podzim oficiálně začíná 23. září a končí 21. prosince. Ale popravdě bych řekla, že - až na ten sníh - je pomalu zima. Co tedy dělat v podzimních dnech? Napíšu vám, co ráda dělám já.








25. výročí svobody.

17. listopadu 2014 v 9:00 | Sarah |  deník
17. listopadu 1989
Většina z nás ještě nebyla na světě, ke Kde domov můj patřila i Nad Tatrou sa blýska a rozloha Československa se zapisovala kolem 127 000 km2. Už od roku 1948 zde panoval komunistický režim. Známe to, volby sice probíhaly, ale jen čistě formálně, pravda bývala odměněna vězením, omezila se dokonce i základní lidská práva. Lidé s touto diktaturou samozřejmě nesouhlasili, KSČ se jim podařilo svrhnout při Sametové revoluci roku 1989. Už je to 25. rok, kdy v listopadu oslavujeme výročí této události.


Fronty na pomeranče. Nespravedlivost vůči studentům, jejichž rodiče nebyli komunisté, nebo dokonce proti komunistům protestovali. Určitě jste tohle už slyšeli od svých rodičů. Mého dědy máma byla... řekněme "zažraná komunistka". A děda si takhle jednou ve dvaceti přišel domů, a řekl jí o mé babičce, a že spolu čekají dítě. Jeho matka měla radost až do té doby, než zjistila, že babiččiny kořeny jsou německé a že ona nosí německé jméno. I když se narodilo jejich první dítě, pak druhé - moje maminka, a nakonec i třetí, tahle dědova matka prostě odmítala kontakt s nimi. Nesnášela babičku ani svá vlastní vnoučata jen kvůli tomu, že babička měla německé předky.

Vybrala si babička, že chce mít německou rodinu a chce, aby se narodila v poválečné době? Toto nikdo nemůže ovlivnit. Babička s dědou se do politického dění za komunistické vlády moc nezapojovali, jen všichni věděli, že děda je syn komunistky, takže žádnými velkými problémy neprocházeli.

Před samotnou Sametovou revolucí se už českoslovenští občané párkrát o převrat pokoušeli - viz. Svíčková demonstrace (březen 1988), a 16. 12. 1988 se přestalo rušit zahraniční vysílání. Sametová revoluce proběhla v pátek, kdy se studenti sešli na Albertově. Někteří tvrdí, že jich bylo až 50 000! Prezidentem i po Sametové revoluci nadále setrval Gustáv Husák, ale už 12. prosince 1989 byl novým prezidentem zvolen Václav Havel, který se stal tedy prvním nekomunistickým prezidentem po 40ti letech.

Myslím si, že je důležité, abychom na tyto významné události československých dějin nezapomínali, a proto jsem také napsala tento článek. Opravdu mě zaráží, když někdo neví, co se stalo 17. listopadu. Nebo třeba nedávno, když jsme zůstávali doma při 28. říjnu. Když díky něčemu nejdeme do školy / práce, tak bychom aspoň měli vědět proč. Doufám, že jste si můj článek přečetli, a i když mnozí o Sametové revoluci víte hodně, snad jsem vám prozradila aspoň něco málo, co jste nevěděli.

Co si myslíte o tehdejším komunistickém režimu? Povídali vám také vaši rodiče, co se dělo?

one republic v praze.

15. listopadu 2014 v 22:01 | Sarah |  deník
Včera jsem byla v Praze. V O2 Aréně. A byli tu i One republic. A spousta dalších lidí. A všichni jsme si to strašně moc užili.

Koncert One republic, už počtvré v Praze!



13.11.

13. listopadu 2014 v 20:16 | Sarah |  deník

Někdo z vás ví, někdo ne. One republic zítra budou mít koncert v Praze! Je to jedna z těch malá skupin, jejichž písničky za něco stojí. A navíc - Ryan, frontman, je děsnej sympaťák.

Ještě před týdnem jsem neměla tucha, že na ten koncert pojedu. A pak mi napsala kámoška... jen tak jakoby by the way... "Hele? Nechtěla bys jet na koncert One republic?" Předpokládám, že to byla jen řečnická otázka, protože odpověď je prostě jasná :D. Takže celý týden se těším na pátek. A i když, že se na něj těším každý týden, teď jsem se na něj těšila i z jiného důvodu :D.

Počítám, že budu dělat hodně fotek. Tak vám sem pak pár přidám, jestli bude zájem.
Máte rádi One republic? Když ano, jaké písničky? Najde se tu ještě někdo, kdo jede? :O

Hledání Aljašky

9. listopadu 2014 v 15:21 | Sarah |  recenze
Hledání Aljašky
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat "velké Možná", je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde
se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.



8.11.

8. listopadu 2014 v 20:00 | Sarah |  deník

Tak prvně bych se Vám, stálým návštěvníkům a milovníkům mého blogu (haha), chtěla omluvit, že jsem tu teď nebyla a dlouho nic nepřidala. Ale musím zdůraznit, že jsem k tomu měla důvod, jen tak bezdůvodně bych se na vás nevykašlala :D. Hořelo u nás. Podrobnosti psát nebudu, snad jen, že se díkybohu nikomu nic nestalo. Ale škody byly, a musíte pochopit, že jsem na blog neměla ani pomyšlení.

Dále bych Vám chtěla poděkovat za komentáře. Moc mě to potěšilo. Znáte ten pocit, když po dlouhé době vlezete na blog a vidíte 17 komentářů u posledního vašeho článku? ^^

A teď už k dnešnímu večernímu dramatu!

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Lebedím si takhle na své židli u stolu s notebookem (to zní jak začátek vtipu) (on to vlastně vtip tak trochu je) (tři závorky za sebou. proč ne, že jo), a dostanu jako obvykle chuť na něco dobrýho. A po dlouhé době vidím v naší skříňce se skladkostmi Chupa Chups lízátko. Jak dlouho jsem ho už neměla? Nějaký pátek už to bude. Popadnu lízátko a mám namířeno do svého pokoje. Pak to příjde. Pět minut se sladkost snažím rozbalit rukama - mezitím napíšu první polovinu článku. Později přidávám do svého zápasu s lízátkem random propisku ležící na mém stole, a píchám propiskou do obalu. Nakonec se mi podaří vytvořit tam takovou díru, abych ji dokázala prstama zvětšit a o dalších pět minut později sundávám obal. Zjišťuji ovšem, že pod tím barevným obalem je ještě jeden průhledný obal. Sloupávám i ten (tentokrát o něco snadněji) a konečně ochutnávám růžovo-žluté lízátko.
Za minutu příjde do pokoje moje mladší sestřička a lízátko mi ukradne.

Umíte to vůbec někdo? Otevřít to lízátko? Já si ho už radši v obchodě ani nekupuju, protože ho neumím otevřít :D.


blog TAG.

1. listopadu 2014 v 19:00 | Sarah |  tagy
Takže děkuju Simix a pak taky Crazy Jull za nominaci do TAGu, který vymyslela Simix.
Jdeme na to.


halloween.

1. listopadu 2014 v 13:08 | Sarah |  deník
aloha, vím, že Halloween byl už včera, ale můj milovaný notebook se rozhodl, že se prostě nezapne. je to normální?


Halloween, neboli "All-Hallow-eve" (Předvečer všech svatých), vznikl v Irsku. Dnes už se ovšem slaví ve většině států světa. K oslavám patří vydlabávání dýní, kostýmy, a jiné.