Říjen 2014

29.10.

29. října 2014 v 11:17 | Sarah |  deník

Je to jako obvykle: prázdniny končí a na nás čekají hromady testů. Dějepis, chemie, angličtina, biologie a bůh ví co ještě. Na druhou stranu se do školy celkem těším, protože doma už to začíná být nuda. :D

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Před každou čtvrtletkou z dějáku si nejdůležitější údaje přejedu zvýrazňovačem a přepíšu na papír. Tak samozřejmě u prvních témat vybírám ještě celkem chytře, ale po hodině už zvýrazňuju všechno. Kam se moje objektivnost vždycky poděje? Ehm, právě jsem si vzpomněla, že jsem chtěla minulý rok maturovat z dějepisu. omgomgomgomg, jak naivní dětské představy

Historii obecně miluju. Až na moderní dějiny, které právě probíráme. První světovou válku jsem ještě jakžtakž přežila (téma První světové války, ne První světovou válku :D), ale Druhá je mi strašně nesympatická a svírá se žaludek jen co o ní slyším. A zkrátka si vždycky vybavím Sophiinu volbu. Tak strašně nelidské chování ve mě vyvolává jakýsi... smutek? Vztek? Nevím. Každopádně si představte situaci, že jste matka dvou dětí a musíte vybrat, které přežije? . . .

Minule jsem vám psala o recitační soutěži, tak abyste byli informování ...(:D) Poustoupila jsem do dalšího kola! Což mě teda netěší, protože moje tréma je fakt děsivá, ale zase dostanu jedničku z češtiny, takže vlastně proč ne. :D

Máte rádi dějepis?


top 5 snídaní.

27. října 2014 v 12:15 | Sarah |  názory

Snídaně je považována za nejdůležitější jídlo dne, tak proč si ho nedopřát? Tady máte mých 5 typů na dobré, časově nenáročné snídaně, které vám dodají energii!


soudíme knihu podle obalu.

26. října 2014 v 12:07 | Sarah |  téma týdne
Procházím knihkupectvím.
Obklopují mě knihy všeho druhu; napravo fantasy, vlevo detektivky a přede mnou romány. Povšimnu si jedné. Krásný zdobený obal, který mezi ostatními vyčuhuje a nemá žádnou konkurenci. Barevná tečka uprostřed šedi. Beru ji do ruky, přečtu si název. Následně knihu obracím a přelétnu text, který prozrazuje, o čem se v knize vypráví. A co dál? Vracím ji na své původní místo. Až potom si všímám, že právě stojím u sekce fantasy. Já přece nečtu fantasy. Přejdu k oddělení románů. Po chvilce vycházím z knihkupectví s knihou, která sice nemá tak přepychový obal, ale obsah knihy přepychovým je.

"Nezáleží na zevnějšku, ale na tom, co má člověk uvnitř!", říkávaly nám maminky. Jenže my se přece jenom neponaučíme. Stále nás lákají upravení elegáni s andělskou tváří víc, než kdejaký tuctový chlapec s brýlemi. Napadne nás někdy, že ten tuctový chlapec s brýlemi by také mohl být upraveným elegánem s andělskou tváří? Mohl. Ale nechce. Tohle je jeho osobnost. Na nic si nehraje, je takový, jaký je. Je šťastný, když se mu někdo posmívá za jeho vzhled? Samozřejmě, že není. Ale v okamžiku, kdy najde osobu, kterou miluje a ona miluje jeho, na ničem jiném nezáleží. V tu chvíli šťastný je. Je si jistý, že ho dotyčná miluje pro jeho povahu.
Elegán s andělskou tváří má desítky, či stovky obdivovatelek. Ne, on obdivovatelky nemá, jeho vzhled ano. Žijí v přesvědčení, že našly dokonalého partnera. Jejich zamilovanost vymizí už pár okamžiků po tom, co poznají, co je elegán opravdu zač. Co mu zbyde později? Jeho překrásnou pleť obohatí vrásky, svaly pochabnou... On šťastný nikdy nebude.

Teprve v okamžiku, kdy si přečtu tu nejlepší knihu s obyčejným a všedním obalem, zjišťuji, že nezáleží pouze na obalu. V knihkupectví už vybírám podle více faktorů.

Tématem týdne byli ďábelští lidé s andělskou tváří. Všichni krásní kluci samozřejmě nemusejí být zlí, lakomí, a podobně, ovšem zde jsem chtěla poukázat na odsuzování lidí jen podle vzhledu.
(A také čtu fantasy, byl to jen příklad. :D)

Než jsem tě poznala

25. října 2014 v 12:50 | Sarah |  recenze
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louisa měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louisu…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.
(databazeknih)

TAG: get to know me.

21. října 2014 v 19:08 | Sarah |  tagy
Pro začátek bych chtěla říct, že tenhle tag jsem našla na blogu goodmoda.blog.cz a líbil se mi, takže ho sem píšu také :)


20.10.

20. října 2014 v 21:18 | Sarah |  deník

Salut mes amis
Je tu pár věcí, o kterých bych se s vámi chtěla podělit.

- Podle mnohých knihkupectví mají 22.10. vyjít Papírová města! (mnozí z vás ví, kdo ne - kniha od Johna Greena; autora Hledání Aljašky, Hvězdy nám nepřály) Což je naprosto fantastický, protože se na tuhle knížku fakt moc těším. Bude to pecka.
Anotace - ZDE

- Pondělí. Co je horšího než to? Nultá v pondělí. Ano, mám v pondělí nultou a ano, je to hrozný. Výhoda na dnešním (i přesto hrozným) pondělí byla, že nám nultá odpadla (milujeme nemoc naší profesorky na angličtinu!) ALE - psali jsme kompozici (= čtvrtletní práce) z matematiky, ten samý profesor nás dneska ještě zkoušel ze zeměpisu (hledání hor a pohoří na mapě, další strašná věc) a na češtině jsme měli za úkol přednést báseň / prózu. Na její naučení jsmě měli přes měsíc, ale já se ji samozřejmě začala učit včera v 20:15. Jsem celkem rebel, ale co už. Anyway, "Tvé oči věrné" se mi dost líbí, a to nejsem zrovna milovník poezie. Báseň od Vítězslava Nezvala. Našla jsem ji na mé milované stránce, ze které opisuju většinu povinné četby, CESKY-JAZYK. Takže jestli taky potřebujete něco na češtinu, určitě to tam najdete (pochybuju, že byste tu stránku neznali, ale pro případ . . . )

A to je tak asi všechno. Dám vám vědět, až si koupím Papírová města. Mějte se, Sarah

jeden den, který bych ráda změnila.

17. října 2014 v 19:16 | Sarah |  téma týdne
Kdybych mohla, který den bych změnila?

Žádný. Opravdu bych nechtěla změnit žádný z těch dnů, které jsem prožila. Samozřejmě, že tu byly takové dny, které bych nejradši vymazala... jenže, takovéhle cestování časem má kromě svých kladů samozřejmě i zápory. Kdybych tedy ten jeden zlý den změnila, bůh ví, co by se se mnou dělo dnes. Nebo s mými kamarády. Kteří by třeba také vůbec nemuseli existovat.

Jak se říká: "Všechno zlé je k něčemu dobré." S každým novým zážitkem, ať zlým nebo dobrým, jsme víc a víc zkušení.

Ale přece jenom jsem uvažovala, který den byl ze všech mých dnů nejhorší. Nedokážu vymyslet jeden; je jich víc, a tak se bojím, že ten opravdu strašný ještě příjde. Napadla mě taky varianta, že to vůbec nemusí být hrozný den, ten, co bychom chtěli změnit. Může to být náš oblíbený den (začátek nového vztahu, nástup na novou školu), a zdá se nám, že je to báječné. Ve skutečnosti je to ale začátek něčeho hrozného, takže za to vlastně může ten tehdejší šťastný den.

Můj závěr zní takto: neměli bychom litovat ničeho, co se stalo v našem životě. Zvlášť, když to bylo dáno osudem a my to nemůžeme nijak ovlivnit. Všechno se děje z určitého důvodu a my bychom se s tím měli smířit. Pro někoho to může být těžké, pro někoho méně. Nezapomínejme, že žijeme jen jednou a proto se neohlížet za tím, co se stalo a připravovat se na skvělé události, které ještě proběhnou. A že jich bude!

50 odstínů šedi

14. října 2014 v 17:19 | Sarah |  recenze

Padesát odstínů šedé (Fifty Shades of Grey) je první díl erotické trilogie, kterou napsala E. L. James a zaujala tak čtenáře po celém světě. Studentka literatury Anastasia Steel má za úkol zpracovat rozhovor s úspěšným a bohatým podnikatelem Christianem Greyem (Grey = angl. šedý, odtud název knihy 50 odstínů šedé) Na domluvenou schůzku přijde muž, který Anastasii neuvěřitelně přitahuje. Je okouzlující, krásný, neuvěřitelně chytrý, svůdný a hrozivý. Nezkušená a nevinná dívka poprvé zažívá pocit, že nějakého muže chce. Z jedné strany ji odrazuje jeho záhadná rezervovaná osobnost a z druhé strany se mu strašně touží přiblížit. Starší a zkušený Christian není schopen odolat klidné kráse, důvtipu a nezávislému duchu mladé dívky. Ať chce nebo ne, musí si přiznat - touží po ní, chce ji... ale za svých vlastních podmínek. Anastasia je šokovaná i vzrušená Christianovými nezvyklými erotickými chutěmi. Váhá, ale není schopná mu odolat. Vášnivý živočišný vztah odkrývá jejich tajemství i temné sexuální touhy. (databazeknih)

Affs

9. října 2014 v 19:59 | Sarah |  blog
Ahoj,
tak se zase hlásím, po několika dnech. Musíte mě omluvit a pochopit, protože škola je v plném proudu a nemám čas ani se učit, natož psát na blog :D

Bylo by fajn mít nějaké ty "obíhače", jak tomu říkám, a tak, jestli chceš, zapiš se.

Pravidla: Aspoň jednou týdně zanechat na mém blogu smysluplný komentář. Pokud se chceš přihlásit, napiš i tvá pravidla a připomínky.
Stačí, když mi tady ponecháte adresu svého blogu a jméno (popř. přezdívku).

By the way... Pracuju na další recenzi na knihu. Nechte se překvapit.


Sarah

Divergence

5. října 2014 v 10:13 | Sarah |  recenze

Příběh se odehrává v antiutopické post-apokalyptické verzi Chicaga, kde jsou lidé po dni svých šestnáctých narozenin rozděleni do pěti frakcí podle jejich lidských kvalit, a to na Mírumilovné, Upřímné, Sečtělé, Odevzdané a Neohrožené. Jedna z dívek, Beatrice Prior, má předpoklady pro více frakcí (je Divergentní), čímž se stává pro systém nebezpečnou. Zároveň se také dozvídá, že ve zdánlivě dokonalé společnosti se připravuje jedno zlověstné spiknutí.
(Wikipedie)